Zajímavosti

Tvorba mé mámy

Máma byla na kurzu malování pískem a teď maluje. Pískem. Hrad a ptáci jsou z písku. Ostatní obrazy jsou akryl a akvarel. Doma má různobarevné písky z lomu. Pokud časem něco ještě vytvoří, ráda přidám.

Devon rex

Mé nejoblíbenější kočičí plemeno. Mám je ráda a obdivuju je od 17 let, kdy jsem je objevila. Mám ráda i jiné rasy, třeba siamské kočky, ruské modré, orientální, norské lesní....je jich víc. Ale devon rex vede. ❤ Přeju si (už mnoho let) tuto kočku nebo dvě v budoucnu chovat. Až už nebudu žít ve městě. Co mi o nich napsala jejich chovatelka, paní, se kterou jsem si kdysi dopisovala:

Jejich povaha je jak pes, poslouchaji skvele, jsou zvědaví, u vseho asistuji, u vseho musi byt, miluji navstevy, lidi, jsou strasne komunikativni, normalne si s vami vykladaji, jsou hodne kontaktni, nemaji vubec typicke kocici moresy, i kdyz taky se umi pekne nakrknout a dat to najevo, ale jinak nez normalni kocka.

Hedvábničky

Hedvábničky též chci v budoucnu chovat, samozřejmě. Kdyby to tady někdo nepochopil- jsou to slepice. :D Okrasné slepice pocházející z Číny. Jejich peří na omak připomíná hedvábí, odtud název. Dají se ochočit, aby byly přítulné. Jsou výbornými matkami. Hedvábničky rády sedí na vejcích, narozdíl od některých jiných slepic, a dobře se starají o potomstvo. Proto se používají i jako náhradní matky pro jiná plemena slepic. Mají tmavou kůži (šedomodrou až černou) i tmavé maso a kosti. Já je ale chovat na maso nechci. Chci je chovat pro potěšení. ❤ Chodím na ně zatím alespoň pravidelně koukat na výstavy. :)

Bílá magnolie

Je to asi divné, ale bílou magnolii jsem viděla poprvé teprve před dvěma měsíci. Na výletě daleko od domova. Bydlím nejspíš v oblasti, kde se nepěstují. Jen růžové. Moc se mi líbí. Protože mám raději bílou barvu než růžovou, líbí se mi víc. Je opravdu krásná. Do galerie dávám jednu růžovou pro srovnání.

Ouessantské ovce

Nejmenší plemeno ovcí na světě; její výška nesmí překročit 50 cm a průměrná hmotnost dosahuje 15 kg. Často je chována jako domácí mazlíček nebo je používána k vypásání travních porostů.

Pochází z malého ostrova Ouessant ležícího necelých 20 km západně od pobřeží francouzské Bretaně. Díky drsnému podnebí (vítr, déšť, skoupá vegetace, tudíž málo stromů k přirozené ochraně) se přírodním výběrem vyselektovalo toto malé, ale velmi odolné plemeno.